Je tomu již pěkná řádka let, kdy jsme v tehdejším Československu začali hromadně vydávat platební karty. Nechci procházet historií, i když jsem zavádění platebních karet v podstatě zažil od začátku, k tomu můžete využít jiné prameny (např. knihy od p. Juříka nebo velkou knihu Třicet let platebních karet v Česku a na Slovensku, kterou sestavil p. Píša), ale zkusit se podívat na budoucnost.
Co pomohlo kartám, bankám a obchodníkům e-commerce v oblasti nárůstu obratů platebními kartami? Jednoduše covid-19 a následný lockdown. To způsobilo boom v této oblasti a dotlačilo k používání karet na internetu i v obchodech řadu lidí, kteří do té doby používali kartu pouze k výběrům z bankomatů. Banky i obchodníci by bez této „pomoci“ vynakládali na reklamu a podporu rozvoje platbami kartou nemalé částky. Svůj vliv mají rovněž nastupující generace, které preferují mobilní platby.
Platební karty s námi budou dále, svou budoucnost určitě mají. Více však budou směřovat do digitálního světa. Ať už to jsou dnes karty v mobilu, hodinkách, výhledově v prstenech, náramcích… Jednou se možná dočkáme i nějaké verze neurokompu. 🙂
Převahu virtuálních karet lze očekávat v nejbližších 5 – 10 letech, kdy lze odhadnout poměr cca 70% virtuálních a 30% klasických platebních karet. Vývoj a preference můžeme predikovat z posledních demografických dat. Banky mají v současné době ohromné množství dat, která mohou při dobré analýze odhady zpřesnit a pomoci s vývojem, zaměřením reklamy a podporou platebních kanálů.
Klasické platební karty nám zůstanou, jejich počet však bude ubývat. Pravděpodobně se ke klasickým kartám budou spíše klonit kreditní karty, které si vezmou funkci záložní platební karty pro dovolenou v zahraničí, platby na internetu…
U kreditních karet bude nutné správné nastavení pro klienta a dobrá finanční gramotnost. I to s ohledem na dnešní směřování bank k poradenství a komunikaci s klienty není nepřekonatelná překážka. Dalším důvodem pro klasickou platební kartu je i technologická roztříštěnost ve světě. Někde jsme v této oblasti na současném vrcholu technologií, jinde tak daleko nejsou.
Banky si s ohledem na přechod na virtuální karty budou muset dobře spočítat i náklady na personalizaci klasických karet. S velkou pravděpodobností budou ubývat desetitisícové a statisícové měsíční personalizace pro výměnu karet a nové fyzické karty. To se promítne do nákladů na výrobu, distribuci a smlouvy s dodavateli karet.
Uvidíme, jaké možnosti nabídne implementace evropské digitální peněženky, která není jen o dokladech, ale měla by umožnit i provádění plateb mezi držiteli peněženek, maloobchodníky, případně peer-to-peer výhradně v on-line prostředí.
Autorizace by měly být provedené formou SCA. Otázkou však zůstává, kdy bude tato možnost k dispozici. Určitě pak může být alternativou k platebním kartám a lidé, kteří hodně cestují po Evropě, jí mohou mít k dispozici a preferovat její užívání.
Konkurence k platebním kartám existují, ať již QR kódy, případně různé peněženky. Nově některé banky přišly se službou CVAK. I když je v počátcích a některé věci lze optimalizovat, může být dobrou alternativou. Rovněž bude záležet na internetových obchodech, zvláště těch velkých, které časem mohou přejít pouze na přímé převody financí bez platebních karet. Příkladem může být např. Alza, která nabízí program AlzaPlus+ s doručením zdarma. Tento program může být jednoduše překlopen a nabízen ověřeným zákazníkům s možností vytvoření virtuální peněženky.
Krátké shrnutí :
- Platební karty s námi rozhodně ještě několik desetiletí vydrží;
- Více se přesunou do virtuálního světa;
- Je škoda, že zmizí některé krásné designy na kartách nebo individuální design karet;
- Alternativy ke kartám existují a budou se spíše rozvíjet.
